Vyklice – Wiklitz

Jeho nástupci byli Rybnicové z Chlumce, jejichž zásluhou se Vyklice staly součástí tohoto panství. Roku 1417 náležely ke krupskému panství. Albrecht z Koldic prodal některé požadavky ve Vyklicích městu Bílině. Za husitských válek 1426 ves vyhořela. V roce 1579 ji získal spolu s Otovicemi, Lochočicemi a Habřím Jan Hora z Ocelovic a na Otovicích. Roku 1623 přešlo panství konfiskací na svobodného pána Jindřicha ze Strahlendorfu a na Chlumci. Ves znovu vyhořela 25. 3. 1643 při průjezdu vojska generála Piccolominiho proti Švédům. Roku 1714 koupil Vyklice hrabě Norbert Leopold Kolowrat – Libštejnský, připojil je k chlumeckému panství a zámeček nechal přestavět na hostinec U Jitřenky. V roce 1810 vyhořela část návsi. Během bitvy u Chlumce roku 1813 byl v domě čp. 1 ubytován rakouský velitel hrabě Hieronimus Colloredo Mansfeld.

Roku 1820 se začalo ve velkém těžit uhlí, podnikali Thunové i Westphalenové. V roce 1854 byl otevřen důl Nová naděje, 1864 Julie, 1882 Milada I. a Milada II. Hrabě Westphalen spolu s trmickými Nostitzi patřil k největším těžařům v zemi. Následovaly prodeje, slučování i zastavování šachet. Roku 1972 byla vyhlášena stavební uzávěra pro Vyklice, Lochočice a Tuchomyšl. Vysídlování proběhlo v letech 1979-81. V době bourání měla obec 197 domů a 1097 obyvatel, školu, nádraží, sportovní klub atd.