Stradov

V písemných pramenech je obec doložena roku 1348, kdy zde stávala panská tvrz, po které se zachovaly již jen stopy, patrné v prostoru chráněného území při středu obce. Toho roku ústečtí měšťané, se souhlasem českého krále Karla IV., dobyli a zničili dvory majitelů obcí Stradov a Přestanov. Toto tvrdé opatření bylo používáno zejména v případě, kdy tito jako lapkové ohrožovali bezpečnost zemských cest a přepadávali na nich putující kupce.

Od roku 1536 patřila obec ke chlumeckému panství rytíře Petra Kelbla z Geisingu. V polovině 17. století měla obec 14 domů (5 zemědělských usedlostí a 9 vesnických domků). Vzácná památka na ty doby - smírčí kříž v zatáčce silnice u obecního domu čp. 19, se ztratil až při nedávné demolici objektu.

Za napoleonské bitvy v roce 1813 celá obec vyhořela a byla zničena, protože se nacházela v místech nejtěžších bojů. Jako zázrakem se ve středu obce zachovala jen kaple sv. Jana Nepomuckého, u které byl ke stému výročí bitvy postaven pomník.
Z dalších zajímavých památek, které však postupně zanikly je možno vzpomenout kamenný kříž severně u obce (zbytky při bývalé cestě pod třešňovým sadem), kapli u hřbitova (při cestě k nádraží) a další kapli na Stradovském vrchu.

V obci zemědělského charakteru se nikdy nerozvinula významnější hospodářská činnost. Vedle mlýna a cihelny byla výjimkou manufakturní dílna na výrobu nití z konce 19. století. Tu podnikatel Kreihon podstatně rozšířil, když z Varnsdorfu do Stradova přetáhl na 10 svých zkušených pracovníků, aby zde pomohli zapracovat místní lidi a podstatně rozšířit výrobu. Svoji činnost ukončila fabrika v roce 1938.

Ke spojení obcí Chlumec - Stradov došlo v roce 1976. Stradov byl bez vlastní základní občanské vybavenosti, zásobován pojízdnou prodejnou a se stále klesajícím počtem obyvatel. V té době jich zde žilo ve 38 domech jen 145. Pro osadu byl zvolen samostatný „občanský výbor“. Předpokládalo se, že společný MNV bude moci lépe hájit společné zájmy. Ale vyhlídky odepsané obce pro většinu těch místních lidí nebyly právě dobré. Vždyť podle již zpracovaných a schválených územních plánů, měl Stradov zaniknout a na jeho troskách měly vyrůst panelové “Nové Chabařovice“. Tato koncepce sice v novém společenském uspořádání po roce 1989 padla, ale v životě obce se prakticky dál celé roky mnoho neměnilo, i když se stala na čas i součástí „velkého Ústí“. K zásadním změnám začalo docházet až v v novém tisíciletí, ale ani ty nebyly a nejsou vždy k lepšímu. Charakterizovala je především špatně připravená a chaotická výstavba rodinných domů, která vyvolala řadu problémů, které nebyly v nutném předstihu řešeny.

To by se mohlo změnit. Mimořádně atraktivní lokalita obce nabízí všechny předpoklady pro její rozvoj a spokojený život jejích obyvatel. Jistě k tomu může přispět nejen obecní úřad, ale i stavební elán a projevující se zájem o spolupráci těch, kteří si zde budují svůj trvalý domov.