Český Újezd

Původně nesla slovanský název Újezd. Později pod vlivem německé kolonizace a k rozlišení od Německé Nové Vsi (tj. blízké Podhoří – Deutsch Neudörfel) její původní etnicitu zdůraznil nový název Česká Nová Ves. Již po roce 1592 se však objevuje dnešní pojmenování Český Újezd.

V roce 1507 patřil Český Újezd k panství Krupka. Roku 1562 získal obec pro své chlumecké panství rytíř Oto Kelbl z Geisingu, který zde vybudoval tvrz a založil panský dvůr, s obytným domem a potřebnými hospodářskými budovami. Byl dobrý hospodář, věnoval se zemědělství a zvelebení svých statků. Postupně proměnil celý jižní svah Střížovického vrchu a chlumecké Horky ve výnosné vinice.
Bitvou s Napoleonem v roce 1813 byla obec postižena jen málo, i když od Chabařovic přes ni provedl dne 30.8.1813 hrabě Colloredo-Mansfeld, vrchní velitel spojeneckých vojsk, proti Francouzům obchvatný útok na Chlumec.

Podle podrobného Seznamu míst v Království českém z roku 1854 se uvádí: obec Český Újezd, něm. Böhmisch Neudörfel, přísluší farou do Chlumce a soudním okresem do Chabařovic, má 156 obyvatel.
Na místě původního zámečku dal hrabě Westphalen postavit nový panský dvůr. Domy čp. 11 a čp. 18 jsou z poloviny 19. století (přízemí zděné, patro hrázděné, štít svisle bedněný).

Obyvatelé Českého Újezdu se živili zemědělstvím a ovocnářstvím. V roce 1890 měla ves 205 obyvatel a 31 domů a postupně se rozrůstala. Při úředním sčítání v roce 1930 měla 312 obyvatel a 49 domů. Po válce se však počet obyvatel snižuje až na 107 v roce 1970 a z dřívějších 50 domů zbylo jen 27 popisných čísel.
Opravená obdélníková kaple na návsi, s polokruhovým závěrem a zvonicí, je z konce 19. století. Pomník obětem druhé světové války se nedochoval. K obci patřila i Petriho šachta, ležící ve směru na Chabařovice.

V katastru obce, na soutoku Ždírnického a Podhorského potoka, stávala osada Koleč (něm. Kolcz), s farním kostelem sv. Vavřince. Také zde byly zjištěny nálezy staré hradištní keramiky. Již v registru papežských desátků je samostatná farní obec Koleč uvedena. V roce 1352 to byla ale farnost velmi chudá, kostel měl platit pouhý 1 groš papežského desátku, k roku 1405 se u něj objevuje přímo latinská poznámka pauper, tj. chudý. Osada Koleč postupně úplně zanikla. Kostel, po staletí známé poutní místo, byl roku 1932 opraven, ale po druhé světové válce chátral. V roce 1966 byl z důvodu přípravy zdejšího prostoru pro rozšíření těžby uhlí zbořen a zanikl. K nejstarším památkám, které se po něm zachovaly, je 8 kamenných náhrobníků z 16. a počátku 17. stol., převážně členů rodiny Kelblů. Náhrobníky, původně uložené v podlaze kostela, byly v roce 1864 umístěny na vnější stěně presbytáře a odtud byly v roce přeneseny do kostela sv. Václava ve Valtířově. Dětský pískovcový figurální náhrobník Kryštofa Kelbla se ztratil.
Dnem 1. 5. 1976 se obec Újezd stala součástí ústeckých Všebořic.
Od 1. září 1990 byla obec Český Újezd s osadou Střížovice opět připojena k Chlumci, jehož samostatnou částí zůstala i po dalších reorganizacích státní správy.